Historie Střílek


Obec Střílky má malebnou polohu na severozápadním svahu Chřibů. Téměř ze všech stran je obklopena krásnými lesy. Okolí je vhodné pro celoroční rekreaci.

Pamětihodnosti Střílek:

1) Hrad Střílky

Hrad postavil Smil z Obřan (později ze Střílek). Smil se účastnil mnoha vojenských tažení. Odměnou za věrné služby obdržel od krále Přemysla Otakara II. území po obou stranách Vizovických vrchů. Roku 1258 si jako jeden z prvních šlechticů mohl dovolit postavit svůj vlastní hrad. Hrad plnil svou funkci téměř 300 let a od roku 1542 je uváděn jako pustý.

images (1)

2) Zámek

Po opuštění hradu nahradila jeho funkci nová tvrz, kterou přímo v městečku koncem 16. století pravděpodobně postavil Mikuláš Kobylka z Kobylího. Na počátku 17. století tvrz přestavěl majitel Adam Martinovský z Rozteče. Další majitelé Petřvaldští z Petřvaldu přestavěli zámek na reprezentativní barokní rezidenci. Tu dalšími stavbami po roku 1763 rozšířili Kuenburkové.  Od roku 1994 je zámek v soukromém vlastnictví.IMG_5984

3) Barokní hřbitov

Je stavbou tohoto druhu ojedinělý v celé naší republice. Dal jej postavit tehdejší majitel panství Amand Antonín Petřvaldský z Petřvaldu. Stavba trvala 13 let, od roku 1730 do roku 1743 a má rozlohu téměř 2000 m². Je to násyp protkán vzduchovými kanály, aby těla nebožtíků rychleji setlela. Tento násyp je dělán na způsob zámeckých teras. Ohradní zeď je ve předu 3m a vzadu až 10m vysoká. Architekt tohoto hřbitova znám není, dohady jsou, že by to mohl být Josef Cyranii z Boleshausu. Sochařskou výzdobu provedl Bohumír Fritsch z Tovačova s kolektivem. K hřbitovu vede dvojité schodiště ústící na přestupovou plošinu pod níž je hrobka. Do této hrobky bývali pochováváni vyšší panští úředníci a významní obyvatelé Střílek. Na vstupní plošině se nachází socha anděla Strážce hřbitova v nadživotní velikosti. Po obou stranách jsou na ohradní zdi na podstavcích umístěny řady skupin a jednotlivých postav, jejiž smyslem a účelem je znázornit ctnosti a dobré skutky a sedmero hlavních hříchů. V roce 2001 v noci ze 7. na 8. června došlo k odcizení 10ti kusů soch.

U Kaple Bolestné Panny Marie jsou dva andělé v nadživotní velikosti a jsou to strážci hrobky. Říká se, že jakmile se nachýlí slunce za obzor oba kamenní strážci hrobky obživnou a na ozářeném zdivu kaple rozehrají dokonalé stínové představení. V kapli nad oltářem vytvořil moravský akademický malíř Jano Kohler obraz Krista Vykupitele. Dále tu byl obraz sv. Anny, dílo akademického malíře Jaroslava Verise (po dobu rekostrukce kaple je obraz uložen v místním kostele). Obličej sv. Anny zobrazuje poslední spolumajitelku stříleckého zámku Annu Černou, která v roce 1936 ve věku 29ti let zemřela.

Pod touto kaplí se nachází hrobka. Vchod do této hrobky je z obou stran kaple po točitém schodišti. Jsou zde dvě místnosti, první je přesálí, kde je pochována Anna Černá, v druhé je otevřené pohřebiště. Původně zde byly uloženy ostatky Petřvaldů. Jejich nástupci Kuenburkové nechali ostatky Petřvaldů odstranit neznámo kam. Nyní zde leží hraběnka Anna Kuenburková, hrabě František Kuenburk a jejich dcera Filoména.IMG_6255

4) Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Na mírném návrší nad hřbitovem je postavený kostel z let 1764 – 1770 podle projektu stavitele Kryštofa Maywalda. Byl vysvěcen biskupem Maxmiliánem Hammiltonem. Orientovaný, jednolodní kostel má obdélníkové kněžiště s půlkruhovým závěrem. Pozdně barokní stavba je výraznou dominantou obce nejen v dálkových pohledech, ale i v celkovém začlenění do krajiny. V kostele jsou původní barokní varhany z roku 1771 postavené věhlasným brněnským stavitelem varhan Františkem Ignácem Sieberem. Pod kostelem na úpatí kostelního terasového úbočí se nacházejí kamenné kvádry, jež jsou zbytkem základů kostelního dvorce pro plánovaný barokní chrám, který měl být postaven jako protějšek barokního hřbítova. Lipky kolem kostela byly zasázeny panským zahradníkem na příkaz hraběte Herbersteina, kolem roku 1884. V roce 1911 za faráře Františka Špačka byly objednány u firmy Moravus v Brně hodiny na kostelní věž. Stály 1200K.IMG_6286

5) Kaplička sv. Floriána

V kronice z roku 1925 se uvádí 11 ohňů ve Střílkách z toho 4 veliké. První velký oheň 14. června 1744, kdy žhavé vyletělo z komína zámku. Shořelo 57 domů, tehdy vyhořel i původní kostel. Občané dali slib, že postaví kapličku sv. Floriána. Slib však nedodrželi. Druhý oheň 16. června 1749, kdy shořelo 10 domů, obnovili svůj slib a Kapličku sv. Floriána postavili. Další třetí oheň vypukl ve čtvrtek před ostatky roku 1856, shořela celá Dolní ulice až po hřbitov. Čtvrtý velký oheň vypukl 23. září 1865, tehdy shořela skoro celá Hradská ulice.IMG_6365